Náhradní mateřství je velice užitečná věc pro případy, kdy pár nemůže mít dítě „standardní“ cestou, tedy kdy žena obvykle ze zdravotních důvodů nemůže být těhotná a porodit živé dítě. Nebo také pro případy, kdy se jedná o stejnopohlavní pár, kdy …
Náhradní (surogátní) mateřství vyžaduje urgentně právní úpravu Přečtěte si »
V současné době se zákonodárci začali zabývat tématem náhradního mateřství. Bohužel ale nikoli proto, aby jej upravili, tedy nastavili srozumitelná pravidla, ale aby jej rovnou znemožnili. Takovýto postoj považuji za nesprávný. K náhradnímu mateřství přistupuje neplodný pár až v okamžiku, kdy není jiná cesta, jak mít vlastního potomka. Tedy ze zdravotních důvodů. Pokud je zde možnost, kdy je jiná žena ochotna dobrovolně neplodnému páru pomoci a absolvovat těhotenství a porod, aby se neplodnému páru mohlo takto „narodit“ jejich biologické dítě, nelze na tom spatřovat nic nemorálního a špatného. Stejně jako nelze spatřovat nic neetického na darování vajíček, spermií, nebo i třeba kostní dřeně či krve.
Před Vánoci 2015 přinesl Ústavní soud ČR další zajímavý a zásadní nález v otázce stanovení výše výživného dětem rodičů s nadstandardně vysokými příjmy. Ve svém nálezu ze dne 16.12.2015 zn. IV. ÚS 650/15 Ústavní soud ČR uzavřel, že výše výživného pro rodiče s nadstandardními příjmy by měla mít určité hranice.