Náhradní (surogátní) mateřství vyžaduje urgentně právní úpravu

Náhradní mateřství je velice užitečná věc pro případy, kdy pár nemůže mít dítě „standardní“ cestou,
tedy kdy žena obvykle ze zdravotních důvodů nemůže být těhotná a porodit živé dítě. Nebo také pro
případy, kdy se jedná o stejnopohlavní pár, kdy je otcem dítěte jeden z páru. Urgentně potřebujeme
právní úpravu tohoto již rozšířeného právního institutu. Zejména abychom dali klid a právní jistotu
jak náhradním maminkám, tak „neplodnému“ páru, který očekává vysněného potomka.

V současné době po porodu dítěte je potřeba absolvovat soudní řízení o osvojení dítěte biologickými
rodiči. Tedy nejprve náhradní matka, případně i její manžel, pokud je provdaná, musí udělit souhlas
s osvojením dítěte ve prospěch biologické matky, případně i biologického otce. Dítě se sice již od
porodu nachází ve faktické péči skutečných rodičů, nicméně ti musí oficiálně požádat soud o předání
dítěte do jejich péče, aby tato péče byla v podstatě legalizována. Pak absolvují další soudní řízení a až
cca po roce od narození dítěte soud teprve rozhodne o tom, že se osvojované dítě stane dítětem
biologické matky, případně i biologického otce, pokud není již v rodném listě zapsán dříve. Obdobně
je tento proces aplikován i na stejnopohlavní pár.

Jak jsem již dříve ve svých článcích psala, dohoda o náhradním rodičovství je spíše dohodou
gentlemanskou, tedy je nevynutitelná. Takže pokud se náhradní matka rozhodne si dítě ponechat,
neplodnému páru zůstanou oči pro pláč a dlouhé roky sporného souzení se o dítě a jeho péči.
K takovým situacím dochází naprosto minimálně, ale nelze je vyloučit, a pro rodiče se jedná o
skutečné riziko, což dokládá i nedávná informace z médií, viz.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-starsi-par-zoufale-touzil-po-diteti-nahradni-matka-je-
oklamala-a-ponechala-si-ho-40503546

Zde je potřeba zmínit, že v daném případě náhradní matka tzv. darovala svá vajíčka, tedy dítě bylo
zároveň i jejím biologickým dítětem, což je skutečně z hlediska dodržení ujednaných dohod pro
neplodný pár velké riziko. V případě použití vajíček anonymních dárců je situace bezpečnější, jelikož
chybí biologické pouto mezi náhradní matkou a dítětem. Ze své praxe neznám případ, kdy by po
narození dítěte byl v takové situaci jakýkoli problém s předáním dítěte neplodnému páru.

Existují ale i obavy náhradních matek, že jim dítě zůstane, tedy že si jej skuteční rodiče nepřevezmou
a neosvojí. Ačkoli ani k takovým situacím obvykle nedochází, jasná právní úprava by dávala i
náhradním matkám jistotu a tyto obavy by rozptýlila. Problémy a nejistotu stále také přináší finanční
stránka celé věci, tedy výživné a náklady spojené s těhotenstvím a porodem.

Nač tedy stále čekáme? Již se nejedná o okrajovou záležitost a v budoucnu bude případů náhradního
mateřství zřejmě stále přibývat.