Některé právní aspekty náhradního mateřství

Některé právní aspekty náhradního mateřství

Náhradní mateřství může být cestou, jak mít vlastní dítě, když žena z různých zdravotních příčin sama nemůže úspěšně projít těhotenstvím a dítě porodit. Jsou zde dvě roviny, které musejí být splněny, aby bylo dosaženo cíle. Jednou rovinou je rovina lékařská, druhou rovinou, kterou zde budeme popisovat, je rovina právní. Rovina lékařská při tom nepatrně předchází rovině právní.

Až na ustanovení § 804 občanského zákoníku, který výslovně náhradní mateřství zmiňuje[1], chybí v české legislativě právní úprava této životní situace. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno“ lze dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Aby bylo dosaženo zamýšleného cíle, tedy aby „neplodný pár“ mohl mít vlastní dítě i po právní stránce, je třeba splnit další podmínky. Porodem dítěte náhradní matkou celý proces rozhodně nekončí, naopak spíše začíná.

Již u porodu mohou být přítomni biologičtí rodiče (neplodný pár), tedy otec, který již může být zapsán v matrice jako otec, a žena, která sama nemohla dítě porodit. Ti také budou doprovodem narozenému dítěti v porodnici, o dítě se tedy budou po porodu starat, přebalovat, rozhodovat o očkování. Náhradní matka může po porodu klidně nemocnici opustit (pakliže jí to zdravotní stav dovolí).

Z porodnice si dítě odvezou již biologičtí rodiče. Z právního hlediska je však rodičem dítěte náhradní matka a v závislosti na tom, zda je provdána, také její manžel (dle první domněnky otcovství)[2], nebo biologický otec z neplodného páru. Fakticky bude dítě v péči biologických rodičů (neplodného páru). To je třeba oznámit na příslušný OSPOD v místě bydliště biologických rodičů. Náhradní matka by o tom rovněž měla informovat OSPOD v místě svého bydliště. Následně je možno žádat soud o předání dítěte do péče biologických rodičů, resp. do péče před osvojením.

Aby se dítě stalo i po právní stránce dítětem biologické matky (případně i biologického otce, je-li otcem manžel náhradní matky), je potřeba, aby jej tato matka a otec osvojili. Toho však nelze dosáhnout okamžitě. O osvojení rozhoduje příslušný soud. Osvojení pak může proběhnout jedině se souhlasem obou právních rodičů, tedy otce a náhradní matky, ve prospěch biologické matky. Otec může dát souhlas s osvojením dítěte kdykoli po narození dítěte, náhradní matka až po šestinedělí. Souhlas se uděluje u soudu na předepsaném formuláři. Souhlas s osvojením nelze po náhradní matce vymáhat. Jakékoli snahy v tomto směru jsou trestné. Do tří měsíců od udělení souhlasu mohou náhradní rodiče souhlas odvolat.

Zúčastněné strany se mohou dohodnout, že k „úřednímu“ předání dítěte do péče biologické matky (osvojitelky) dojde ještě dříve, než bude moci být ze strany náhradní matky dán souhlas s osvojením. Zároveň lze podat návrh soudu na předání dítěte do péče ihned po té, kdy byl oběma rodiči udělen souhlas s osvojením.[3] Po uplynutí tří měsíců ode dne udělení souhlasu s osvojením lze svěřit dítě do péče biologické matce a otci (osvojitelům) před osvojením[4], pakliže jim již dříve nebylo dítě na základě soudního rozhodnutí předáno do péče.[5] Péče o dítě před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas s osvojením, není péčí před osvojením; do péče před osvojením lze dítě „předat“ až po uplynutí této doby.[6] Se vším musí vždy souhlasit OSPOD. Do rozhodnutí soudu o osvojení biologická matka (osvojitelka) vykonává povinnosti a práva, která vymezí soud, jinak přiměřeně povinnosti a práva rodičů – je povinna a oprávněna rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.[7]

Řízení u soudu o osvojení se zahajuje na návrh biologické matky – osvojitelky a otce – osvojitele. Oba rodiče musí s osvojením souhlasit. O osvojení je možno rozhodnout až po uplynutí šesti měsíců, kdy je dítě v péči biologických rodičů před osvojením. K osvojení se vyjadřuje též OSPOD. V návrhu je nutné doložit, že se jedná o náhradní mateřství, vč. lékařských zpráv. Tyto doklady přikládáme i k návrhům na předání do péče před osvojením. Výsledkem bude usnesení soudu o osvojení dítěte biologickou matkou – osvojitelkou, případě též biologickým otcem.

Biologická matka může žádat za dobu, kdy měla dítě v péči, o vyplacení dávky v mateřství i rodičovského příspěvku, což vždy doloží usnesením o svěření dítěte do péče před osvojením a dále usnesením soudu o osvojení.

Náhradní matka má nárok na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a rovněž náklady na její výživu. Jiná forma úplaty za náhradní mateřství není právně možná, naopak je trestná. Sankcí je zejména to, že biologický pár, resp. biologická matka, nebude moci dítě osvojit.

Je potřeba upozornit na to, že jakákoli dohoda s náhradní matkou o tom, že po porodu dítě vydá biologickým rodičům (resp. matce, pokud otec je již v matrice zapsán a ze zákona má rodičovskou zodpovědnost, tedy také právo a povinnost o dítě pečovat), není právně vymahatelná. Jde spíše o gentlemanskou dohodu.

[1] § 804/1 Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.

[2] § 776 odst. 1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. 2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem je manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne poté, co předchozí manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.

[3] § § 823 1) Se souhlasem budoucího osvojitele je možné předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali k osvojení souhlas. Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí.

[4] § 826 Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl souhlas k osvojení dán, může být osvojované dítě předáno osvojiteli do péče před osvojením. O takovém předání rozhoduje na návrh osvojitele soud.

[5] § 828 Bylo-li osvojované dítě již dříve předáno do péče osvojitele, považuje se jeho další péče za péči před osvojením. Pro péči před osvojením není nutné další rozhodnutí orgánu veřejné moci.

[6] § 823 2) Péče o dítě v době před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, není péčí před osvojením. Po tuto dobu má ten, komu bylo dítě předáno do péče, pouze povinnost a právo o dítě řádně pečovat a chránit je; v záležitostech dítěte, které s touto péčí souvisí, může jednat, jen je-li toho nezbytně třeba.

[7] § 829, § 955, § 966